Recenze knihy Zlatá ratolest – skvělý náhled do maďarské historie očima György Szantó
Úplně náhodou jsem narazil na odloženou knížku s poněkud omšelým obalem v jednom brněnském paneláku. Ležela na polici mezi knihami, které si můžete volně půjčit a v ideálním případě i dodat knihu jinou – mimochodem skvělý nápad do každého paneláku.
Čtu poměrně hodně, ale název a ani spisovatel mi nic neříkal. Pro většinu čtenářů, mě nevyjímaje, je maďarská literatura trochu opomíjená. Prolistoval jsem pár listů a jelikož z nich zavanul temný středověk, skončila v mé tašce. A vůbec toho nelituji.
Recenze knihy (ne)známého maďarského spisovatele György Szantó Zlatá ratolest
Nemůžu začít jinak než pár slovy o autorovi. Narodil se v Novém Meste nad Váhom a zemřel v Budapešti, kam se přestěhoval z Aradu. Přestože ho pronásledovalo zranění z 1. světové války, které mu později způsobilo úplnou slepotu, napsal 35 románů. Právem tak patří do základního fondu maďarské literatury.
Román Zlatá ratolest byl vydán v roce 1935 pod originálním názvem Aranyágacska. U nás byl vydán v roce 1981 v překladu Emy Rozgonyiové nakladatelstvím Vyšehrad Praha.
Historická freska z přelomu 13. a 14. století sleduje konec slavného rodu Arpádovců v Uhrách
Arpád († 907) byl podle některých pramenů potomkem slavného Attily Huna a přivedl první maďarské kmeny do Panonské nížiny (v podstatě území dnešního Maďarska a přilehlých hraničních území). Jeho předkové položili základ silnému maďarskému státu, byť mezi sebou o moc velmi často bojovali.
Pohnutý konec velké maďarské dynastie
Děj knihy nás přivádí do poloviny 13. století, kdy se zkříží cesty Arpádovců a neméně slavného rodu benátských Morosiniů. Tento rod chtěl napodobit jiný benátský klan Orseolů, kteří výhodným sňatkem dokázali ovládnout uherský trůn již v 11. století. Morosiniové sezdáním z Uher vyhnaného Štěpána Posthuma získali „pouze“ Ondřeje III., který nakonec vládl Maďarům jen krátce.
Nechybí barvité příběhy, popisy tehdejších oděvů nebo líčení intrik i krvavých bitev
Pohnuté středověké období se podařilo Szántovi dokonale vystihnout. Pod vlivem líčení událostí i košatých popisů architektury, módy i středověkých klání, si velmi snadno představíte tehdejší údobí. Dozvíte se i nezbytná historická fakta o působení spřátelených turkických kmenů Pečeněhů i Kumánů a jejich vliv na vládnoucí šlechtu.
Za zmínku stojí i pestrý popis bitvy na Moravském poli. Právě uherský král Ladislav IV. Kumán se svojí lehkou jízdou se stal jednou z příčin porážky Přemysla Otakara II.
Lidské příběhy na pozadí skutečných historické souvislostí
Szántovi se podařilo na základě reálných faktů vystavět příběh o konci slavného rodu. Posloupně odkrývá poslední léta vlády Arpádovců v Uhrách, poukazuje na dominanci tehdejších Benátek ve Středomoří a nevynechává ani skutečnou politickou situaci v Evropě na přelomu 13. a 14. století.
Jestli se autorovi podařilo vystavět příběh na základě reálií, musí už čtenář posoudit sám. Já si myslím, že ano. (jkuc)